Translate

Anglické růže Davida Austina

    Anglické růže jsou zatím takovým růžovým mláďátkem v trnitém světě růží. Ale tohle pískle dokázalo za necelých 50 let své existence natropit pěknou paseku v růžovém byznisu.

    Jejich stvořitelem je anglický šlechtitel David Austin. On sám popisuje Anglické růže jako růže keřovitého vzrůstu, které v sobě kombinují jedinečné kouzlo a vůni starých růží s odolností a barevnou škálou růží moderních. A to je přesný popis toho, co milý David udělal - vzal staré růže a křížil je s moderními hybridy, až dostal něco naprosto jedinečného...

    Skupina Anglických růží je velmi rozmanitá a vyčlenit její základní jednotící prvky je dost obtížné... Anglická růže může dělat malý vychovaný keříček floribundového typu (př. Wildeve), ale může také udělat pořádné křoví a dokonce být vedena jako climber (ovšem VELMI záleží na zeměpisných podmínkách, v Čechách se na šplhající Austinovy krasavice moc netěšte...).

    Především tyto růže jako skupinu spojuje to, že jsou produkovány Davidem Austinem a jeho růžovou školkou. Jiné růže, ač na pohled velmi podobné, se titulem "Anglická růže" pyšnit nemohou, ač jsou to třeba růže Harknessovy, tudíž také z Anglie pocházející. Takové růže se pak nazývají třeba"Romantické", "Nostalgické", či prostě a jednoduše "Moderní růže starého typu".

    Většina "Angličanek" voní. Dokonce do vonného spektra přinesly novou vůni, které se říká myrha. Pokud jste někdy čichli k myrhové tinktuře př. v lékárně, víte, že to je taková zvláštní pryskyřičná vůně zavánějící dezinfekcí. Asi i proto zlí jazykové tvrdí, že myrhová vůně je vlastně znouzecnost a že tyhle růže ve skutečnosti celkem nepříjemně popáchávají. Já nevím. Mně to voní. Ale znám i takové růžaře, kteří by si sebekrásnější Austinku s myrhovou vůní do zahrady prostě nedali.

    Pěstovat Austinky v Čechách není až tak jednoduchá záležitost. V první řadě - anglické zimy na naše hlavy. Prostě když je někde teplotní minimum -10°C a ještě tomu říkají "tough winter", tak se není příliš čemu divit, že Anglické růže mívají s Českými zimami problémy. Proto kopčení je celkem nutností a pak už záleží na pilnosti toho kterého zahradníčka.
    Hodně záleží také na barvě. Máme s Levazou takový vtípek. Pravidelně, když za námi přijde nějaký růžařský nováček pro radu a zeptáme se ho, jakou růži by si tak představoval, vypadne z něj, že žlutou pnoucí. Takže, přátelé, prosím vás. Žlutá pnoucí opakující růže v českých podmínkách je... jak to říct... no není to dobrý nápad. Žluté a oranžové růže v sobě obsahují genetické informace orientálních krásek, hlavně čínské žluté růže, takže jsou to choulostivky a jejich veliké výhony vám bude s vysokou pravděpodobností kosit mráz. A stejně tak žluté a oranžové anglické krasavice prostě budou na zimu náchylnějí než některé jejich růžové kolegině, které mají v genofondu alby či galiky, a jsou proto vhodnější pro naše zimy.

    Dalším nepříjemným nešvarem "Angličanek" je tzv. klopení. Veliké nádherné květy jsou někdy příliš těžké pro tenoučký stonek, který je nese, takže se vlastní vahou sklopí k zemi. Tento nešvar ale odnese se většině případů čas - jak růže sílí, její schopnost unést vlastní květy se zlepšuje. A proto i tady platí, že trpělivost přináší ůrže.

    Poslední věc, kterou by bylo dobré v souvislosti s Austinkami zmínit, jsou tzv. kandelábry. To jsou tuhé silné výhony, které růže pustí ze spodku rostliny buď hned zjara, nebo ještě hůř a častějí - po prvním kvetení. Je to většinou způsobeno jednak genetickou výbavou dané růže - některé budou samý trčák a některé budou prostě spořádaným keříkem - a také často tím, že růže byla zjara oslabená po zimě, my jsme jí pěkně dopřáli dusíčeček a ona se pak v červnu vzpamatovala, plivla si pod kořeny a udělala wuf! až do nebe. Co s tím. Na to není jednotná odpověď. Rozhodně je dobré své růže znát, vědět, co od nich můžete čekat, a tomu přizpůsobit střih. Prostě, nebojte se do růže střihnout. A druhá věc je tzv. pegging. Což je ohýbání proutků, dokud jsou mladé, a jejich vyvazování k opoře. Výhon ohnutý vodorovně nejen že už ošklivě netrčí v záhoně, ale dokonce se tím zlepší jeho schopnost kvetení - každé očko pustí hrozen květů A to už za to stojí, no ne?

    The Pilgrim

    • Graham Thomas 
    • The Pilgrim
    • St. Swithun
    • The Generous Gardener
    • Winchester Cathedral
    • Strawberry Hill
    • Jude the Obscure
    • Pat Austin
    • Teasing Georgia
    • Falstaf
    • Charles Rennie Mackintosh
    • Crocus Rose
    • Shopshire Lad
    • Rosemoor
    • William Shakespeare 2000
    • Wildeve
    • Lady Ema Hamilton

    Žádné komentáře:

    Okomentovat