Translate

středa 19. března 2014

Ritausma

Hybrid Rugosa
Šlechtitel  - Dr. Dzidra Alfredovna Rieksta 
Rok uvedení na trh -  1963
Kvete ve vlnách v průběhu sezóny

Ritausma
  • Pokud jen trochu uvažujete o tom, že si pořídíte rugozu, je to ta pravá. 
  • Tvoří kompaktní keř. Mrazuvzdorná a velmi odolná vůči chorobám.
  • Kvéty přechází v porcelánových odstínech růžové, v letních vedrech  zbělají. 

Alden Biesen

Hybrid musk
Šlechtitel  - Louis Lens N.V. / Pépiniere Louis Lens SA
Rok uvedení na trh -  1996
Kvete opakovaně 

Alden Biesen

Souvenir de Greuville

Patio růže, půdopokryvná růže
Šlechtitel  - Heinrich Schultheis
Rok uvedení na trh -  2004
Kvete ve vlnách po celou sezónu

Souvenir de Greuville

Ghislaine de Feligonde

Hybrid musk, Rambler  
Šlechtitel - Eugéne Turbat & Company
Rok uvedení na trh -  1916
Kvete opakovaně ve vlnách po celou sezónu

Ghislaine de Feligonde

Munstead Wood

Anglická růže
Šlechtitel - David Austin  
Rok uvedení na trh - 2007
Kvete opakovaně ve vlnách po celou sezonu.

Tak si představuji rudý samet!
Nováček v mojí zahradě, kompaktní keř, voňavé květy vděčné za plední přistínění.

Angela

Floribunda
Šlechtitel - Reimer Kordes  
Rok uvedení na trh -  1984
Kvete opakovaně ve vlnách po celou sezónu

Angela

Raubritter

Climber
Šlechtitel  - Wilhelm J.H. Kordes  
Rok uvedení na trh -  1936
Jednoukvetoucí

Raubritter kvetoucí na opoře

Růže, které snadno odpustíte, že je jednoukvetoucí. Začátkem léta se stane dominantou zahrady.
Květy vydrží velmi dlouho, stárnou se zvláštní gracií. Je pravda, že není zcela samočistící, ale není to na závadu.

Mme Pierre Oger

Bourbonka
Šlechtitel  - Pierre Oger
Rok uvedení na trh -  1878
Kvete opakovaně se slabším druhým kvetení v průběhu sezóny

Mme Pierre Oger
Nádherně porcelánové květy, ale na můj vkus nohatý keř. Stále nemohu vystihnout střih, který by této růži opravdu slušel.

Colette

Climber
Šlechtitel - Alain Meiland
Rok uvedení na trh -  1994
Kvete opakovaně ve vlnách po celou sezónu

Colette

Kterak jsem zachraňovala růži farskou

Silný titulek, asi mám nějakou hollywoodskou náladu... Každopádně!

U nás dole pod kopcem stojí kostelík. Krásný, malý, gotický, zbarokizovaný, zrenovovaný. A u kostelíka je fara, kterou nějakou dobu okupovali Pražáci, ale protože tam straší (aaano...faaaaaakt....), tak už ji nějakou dobu neokupují.

Přes vrátka fary se léta pnula krásná růže, nad kterou jsme všichni my kolemjdoucí áchali a vzdychali, a které utla tipec krutozima 2011/2012. Takže krasavice na výsluní seschla a mně se otevřely oči ve výhledu přes plot dál k domu do zahrady. A tam si razila cestu pýrem a betonem nádherná historická sytě růžová růže. Voněla daleko až ke mně na cestu a já se rozhodla, že tuhle krásu nikdo nesmí vzít křoviňákem, až se fara nakonec jednou prodá a odstrašidluje.

Takže jsem jednoho sychravého březnového dopoledne vzala rýč, nasadila obličej údržby veřejné zeleně a vydala se na lup. Tedy vlastně na záchrannou misi... Plot u tamní zahrádky už je stejně provalený, takže proniknout na lokaci by neměl být problém.

habitus krásné neznámé
Samozřejmě, jakmile jsem zabořila rýč do země a začala bojovat s pupeční šňůrou polykormonu, zastavilo na přilehlém parkovisku u hřbitova auto. Z něj vystoupil důležitý obličej s čepici a s očima na stopkách tak dlouhých, že americký komiksový hrdina by si studem začal cvrnkat do kalhot. Nedala jsem se ale zastrašit a zahájila protiútok xichtem  "já jsem tady ofiko, zachraňuju tuhle růži pro českou pobočku greenpeace, takže jako vklidu, dědo, jo?". Brutální souboj nervů, za který by se nestyděl ani Tarantino, nakonec skončil remízou. Dramatická hudba zmizela, záběry stylu slow motion se vrátily zpět do normálu, já s odkopkem vlítla do auta a čepičář zamířil na hřbitov (jakože touhle cestičkou přeci procházím se založenýma rukama každý den mezi 10:25 - 10:48, naučil jsem se to od Kanta...). Celkem nervák tahle snaha o zachování české historické flóry...
dva malé bezvýznamné klacky pro lidstvo,
velké růžové křovísko pro Kachničku

Růže je podle všeho galika, odnožovací schopnost jí rozhodně nechybí - viz fotka habitu. Zasadila jsem ji k pergole tam, kde si všichni zvykli chodit cestičkou vedle schodů a dupat mi budoucím záhonem. Těším se, až udělá to velké trnité křovisko a usměrní postavy potácející se nocí čůrat mi na kompost. A těším se na tu vůni a květy a vrčení mužovo - tos to křoví sakra nemohla dát jinam - a řev synkův - bebííííí! bebíííííí!! pofoukaaaat.... Růže jsou fajn :)





neděle 16. února 2014

Hojivé růžové lístky

Vždycky jsem se smála mému muži, že je citlivka, když mi pomáhal s růžemi, popíchal se o trny a pak dlouze fňukal a ukazoval mi "bebí". Pak jsem se ale kdesi dočetla, že růžové trny jsou lehce toxické a jejich bodnutí se citlivějším lidem (kterými muži bezpochyby jsou) může hůře hojit. A svému muži jsem se pokorně omluvila...
Příroda má svůj řád, ač máme občas problém to uznat. Takže lístky růžových květů jsou hojivé, stejně jako další slavnější "bylinné obvazy" - řebříček a jitrocel. (Růžové lístky mají i antibiotické účinky, takže čaj z nich připravený je výborný při chřipkových onemocněních. Ale o tom až zase někdy jindy :)).

sobota 1. února 2014

Výsadba růží

Pustit se do tématu, o kterém už byly napsány stohy papíru, mě upřímně nijak zvlášť neláká. Přesto si myslím, že je spousta informací, které nejsou obecně známé a které jsou přínosné a měly by tu být...

Základem při výsadbě nové růže je samozřejmě díra. Tato se nachází jak jinak než v zemi a je dostatečně hluboká, ale zase ne moc hluboká, a je i dostatečně široká, aby se v ní kořeny mláďátka pěkně rozprostřely. Osobně kopu jamku cca 0,5x0,5m. Je dobré do ní sazenici několikrát zkusmo zanořit, abyste si vyzkoušeli, jestli  rozměr sedí. Kořeny by se neměly kroutit dokolečka, ale pěkně rovnoměrně se rozprostřít.

Co se hloubky týče, místo očkování by mělo u naprosté většiny růží být ukryto pod zemí. Růže pak bude lépe chráněna před mrazy a bude lépe pouštět "od spodu" nové květuschopné výhony, které budou vytvářet hezký hustý keřík. Pokud vlastníte nějakou stařičkou knihu pojednávající o pěstování růží, můžete se setkat i s názorem, že místo očkování se má nacházeti NAD povrchem zemským. (Je to jedna ze zastaralých pouček spojená s dobou temného dávnověku, stejně jako třeba ta, že půda okolo růží má býti vždy pečlivě okopána a vypleta.) Hloubku výsadby však není radno přehnat, protože příliš hluboko zasazená růže nebude dobře prospívat a hrozí jí rakovina kořenových krčků. Prostě správnou mírou je zahrabat růži do hlíny právě nad místo očkování.
Pozn. Místo očkování poznáte poměrně snadno - je to vyboulenina na stonku u kořenů, že kterého vyrůstají nové větve.
Výsadba růží; obrázek vypůčen z www.ruzehavel.webnote.cz
Proč mluvím o "většině" růží. Jsou kultivary, které mají přirozeně tendenci odnožovat. Jsou to především galiky, rugosy a hybridy spinoissisima. Kromě těchto výtečnic mívají silnější odnožovací schopnost také pravokořenné růže (tj. řízkovaci a odkopky určitých kultivarů). V těchto několika málo případech se doporučuje nechat místo očkování odkryté nad zemí. Zde platí opět hlavní zásada tohoto blogu - poznej svoji růži :)

Dalším tématem rozsahu diplomové práce je, co přidat růži do vínku, do její hliněné kolébky. V naprosté většině se setkáte s kompostem, masokostní moučkou a mykorhizními přípravky.

Kompost zásadně přisypávám růži shora, ale nepřidávám jej do základní výsadbové jamky. Nekamenujte, prosím... Tuto poučku mám od Montyho Dona, hlavního zahradníka britského pořadu BBC Gardeners World. Tvrdí, že růži se pak nechce kořeny expandovat z prostředí nabytého živinami do chudší zeminy, a já s ním vřele souhlasím.

Masokostní moučka a rohozka  jsou trošku kontroverznějším tématem. Já osobně jsem rohozku použila u cca 1/3 svých nově zasazených krásek a myslím, že jim rozhodně neudělala špatně, právě naopak. Proti tomu masokostní moučka obecně mezi růžaři doporučována není, má tendenci se dlouho rozkládat a na kořenech růže tak nějak zvláštně slizovatět... prostě fuj....

Hitem posledních let jsou mykorhizní přípravky. Jsou to preparáty obsahující symbiotické houby, které koexistují s kořeny keřů, a jsou jim nápomocny v růstu. Mykorhizní přípravky jsou obecně velmi sympatická věc založená na konceptu přírodní zahrady a tudy cesta podle nás rozhodně vede. Osobně na růže používáme i během roku hnojiva s přídavkem těchto houbiček a nemůžeme si je vynachválit. Při výsadbě pak jednoduše stačí přisypat trošku přípravku na kořeny rostliny a zasypat vykopanou zeminou.

A co je naše osobní tajemství coby růžových sudiček - taková jako perlička závěrem? Jsou to banánové slupky. Vhoďte ke kořenům mladého keříku s pusinkou, požehnáním a přáním zdárného růstu banánovou slupku :)


čtvrtek 30. ledna 2014

Rose de Rescht

Portlandka/Damask Perpetual
Šlechtitel - neznámý
Rok uvedení na trh - před r.1900
Kvete na jaře se slabším opakovaným kvetením v průběhu sezóny


Každý z nás si vytváří favority, je to ten styl "cokdyby". Takže kdybych já musela všechny růže ze zahrady vyházet a mohla si jich nechat jen třeba pět (chraň Bůh, aby se to stalo!), tohle by byla na 100% jedna z nich.
Rose de Rescht vytváří moc pěkný hustý keř v dospělosti cca 1 3/4m x 1 1/4m. Je zdravá a v našich podmínkách plně mrazuvzdorná. Květy jsou menší, cca 4-5 cm v průměru, nádherně silně voní a nevadí jim déšť. Větvičky růže jsou plné malých drobných ostrých trnů, takže zmlazovací střih (který je potřeba tak 1x za 3-4 roky pro prosvětlení keře) opravdu doporučuji provádět v rukavicích.
Tuto růži plně řadím do škatulky "bezúdržbová". Zasazena byla do jámy prolité vodou, bez přídavku kompostu, mycorrhizy či jakéhokoli jiného životního přilepšení, jen s jednou banánovou slupkou na cestu a adieu! Nekopčím ji, nezakrývám chvojím, nehnojím, nepleju, nezalívám. Občas si s ní popovídám o počasí pohladím po listech, přivoním ke květům a jdu dál. Ona je zdravá, nádherná, rostle a sílí.
Rose de Rescht

Bramborové řízky

Nevím, nezkoušela jsem... O řízkování chystám větší článek později, až seberu síly, motivaci a odstřelím prokrastinaci na Mars. Ale tenhle odkaz si sem odložím, protože mě pořád cvrnká do mého virtuálního klobouku.
https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=5895474867391723676#allposts

R. Balerina, hydrangea arborescens Annabelle