Růžová zahrada

Pokud nám to červenec a srpen nezkazí, budeme mít letos pěknou zimu

noreply@blogger.com (Kachnishte) — Wed, 03 Apr 2013 16:02:00 +0000

Vzpomínáte vloni? Tohle dobou už se grilovalo a myška škodička v mé hlavě mi našeptává, že už se klubaly první saláty... Jak já bych si dala salát!

Marie Antoinetta

Semínka jsou vysetá, ale chtěla by sluníčko. Místo toho je každé ráno pokrývá jinovatka a nebe sype sněhovou krupicí. Ani ti ptáci už nezpívají, škrábe je v krku a já se jim nedivím. Sněženky vylezly na svět jen z povinnosti a ani ony se na tuhle šedivou nevlídnost pěkně netváří. Ale růže - růže drží!! (ťuk, ťuk, ťuk...).
Pravidelně obcházím odpoledne zahradu a dýchám na prokřehlé stonky, které už asi jen silou vůle zůstávají krásně zelené. Hlavně climberům a ramblerům zahřívám kůru, aby vydržely, a přemlouvám je, aby ještě nerašily, aby je ranní mrazíky nepopálily. Neraší, mají rozum, a já se jim nedivím.
Po letošní zimě všechny růže vypadají moc pěkně zachovale, moc se stříhat nebude (ťuk, ťuk, ťuk...). Jen Jude the Obscure je prachbídná, půjde "od země" a budu doufat, že si vyrazí nové větve, protože o tuhle růži bych opravdu nechtěla přijít. Je... zvláštní. A nádherně omamně voní. Květy přechází mezi jemnou barvou porcelánu, kterou na růžích tolik miluju, až po ohnivě naoranžovělou barvu plamínků, která mi taky rozhodně nevadí. Je... zvláštní :)

hydrangea arb. Annabelle, r. Ballerina

Spíš než divoké jarní rašení mi to všechno připomíná spáče, kterému se ne a nejde probudit. Pár cibulovin otužilců vystrčilo růžky, narcisy, tulipány, modřence, česneky... Laveza říkala, že i allium sphaerocephalon patří k otužilcům, kteří koukající z hlíny mezi prvními. Na podzim jsem jich nasázela do zahrady plnou misku, prý dělají z jara takové jakoby ocásky... Popravdě mi dneska po sbírání prádla byla moc zima na to ho, abych po něm pátrala. Ano, prádla. Věším ho ven už jen pro ten pocit, že už je jaro a prádlo zase konečně voní větrem, slunce a zahradou. Popravdě, voní jen větrem... Ale i tak to za to stojí.

jungle...

Louise Odier

noreply@blogger.com (Levaza) — Fri, 22 Feb 2013 20:43:00 +0000

Bourbonka, kterou uvedl na trh Margottin již v roce 1851. Není divu, že je stále oblíbená. Dobře kvete celou sezonu. Po první vlně květů dobře opakuje až do prvních mrazíků.
Bez váhání udělá během dvou let dvoumetrové šlahouny, které jsou velmi dobře odolné mrazu. Je dobré ji tvarovat do fontánovitého tvaru, vodorovné větve dobře v létě obrážejí květuschopnými výhonky.

Voní nádherně do dáli.

Ispahan

noreply@blogger.com (Levaza) — Fri, 22 Feb 2013 20:27:00 +0000

Historická růže, damascéna, původu neznámého.
Ispahan je sice růže jednou kvetoucí, ale opravdu dlouho. V létě vás potěší svými květy až šest týdnů v kuse. A je jich záplava. A ta vůně se line večer celou zahradou. Prostě jestli na ní máte místo, musíte jí mít. Není to ale žádný drobek. Během několika let je zní úctyhodné dvoumetrové křoví.

Vyniká velmi dobrou odolností vůči chorobám.

Co letos nového?

noreply@blogger.com (Levaza) — Fri, 22 Feb 2013 19:43:00 +0000

Miluju ten čas, kdy se chystám na novou sezonu. Prohlížím katalogy, knížky, weby, blogy. A plánuju co nového vysadím.
Nedávno mi můj drahý muž nabízel návrh, co bych mohla dělat. Chudák měl pocit, že když tak dlouze hledím do zahrady, trpím jakousi zimní nudou. Cha... Jak moc se spletl! Hned jsem ho vyvedla z omylu, já totiž v duchu sázím, plánuji, přesazuji. Jistě to znáte...

Rozhodla jsem se proto nečekat na novou sezonu a začít přidávat na blog fotky růží z let minulých. Možná budou pro někoho inspirací k jarním nákupům. A já si osvěžím paměť a jistě něco nového přitom vymyslím.

Stýskání po krásných růžích.

noreply@blogger.com (Levaza) — Tue, 05 Feb 2013 19:51:00 +0000

Zima už je dlouhá a já se stejně jako všechny zahradnické duše nemohu dočkat jara. Probírám se fotkami a oknem pohlížím do zablácené zahrady.
Aby toho nebylo dost, náš milovaný web Krásné růže je po útoku hackerů mimo provoz.
Stýská se mi po Krásných růžích 2x!

Edit: www.krasneruze.cz se podařilo obnovit v plném rozsahu.

PF 2013

noreply@blogger.com (Levaza) — Mon, 31 Dec 2012 11:32:00 +0000

Udeřilo na růžaře

noreply@blogger.com (Kachnishte) — Mon, 03 Dec 2012 22:06:00 +0000

Udeřilo. Jo. Ale hlavně taky nasněžilo a namrzlo. První svíčka adventní hoří na stole, v zahrádce mám už většinu hraček ze záhonů vytahanou, ale nakopčené a zazimované růže, tak to já prostě ještě holt nemám. Psy-cho-lo-gi-cky! Já prostě ještě holt nemůžu...

Z teplých krajů belgických ke mně míří ještě pět prostokořenných růží, chudinek sazeniček, které já musím vzít a zahrabat do země, uložit do pohodlí hlíny a kompostu, pohladit po stonku, píchnout se o trn a dát je s požehnáním a prolitím vklidu spát pod chvojí. Tři z nich jsou Austinky! Jedna z nich je oranžová!! A země každým dnem promrzá do větší a větší hloubky a s tím neúprosným přírodním procese zamrzá i můj úsměv na rtech. Jó, na tváři lehký smích... No nic.

To bylo i vloni. "Lottumák" taky poslal růže před Vánoci. Plantážník jeden subtropická. Muž se synkem v náručí, respektive tehdy ještě na zádech, zdobili stromeček a já ryla díry v zahradě a prorážela konví škraloupy na sudech s vodou. Ale to ještě nebyla žádná zima, to se jen po ránu lehce kolem proplížila jinovatka, aby se jako neřeklo.

Teď je to horší. Cpala jsem o víkendu pod zem hystericky 100 cibulek krokusů, které moje rok od roku bláznivější bábinka ukořistila neznámo kde, a mně je slavnostně předala se slovy: "Kačenko, musíš je ihned zasadit!". V prosinci. Díky babi... Pod nehty mi lezla zmrzlá hlína, děcko se postupně měnilo v jeden velký růžolící soplík, potácelo se okolo a krmilo neochotné psy kusy ledu z traktůrku, ale já až do tmy zatvrzele prorážela lopatičkou zmrzlou svrchní krustu půdy a ukládala pos zem jednu cibulku za druhou. Jsou tam, na jaře se těším na tu velkou parádu! TĚŠÍM!!

To bylo minulý čtvrtek. Od té doby mrazy pokročily a můj lehkovážný optimismus se vydal kamsi směrem na Itálii. Za teplem...

Takže, co s tím...:

Bojový plán 1:
Založím růže do vyvýšeného záhonu, který je pečlivě přikrytý kartony. Po dvě dopoledne jsem do něj zarývala slepičince za vydatné asistence ročního caparta, dvou psů, zdivočelého kocoura a pěti zvědavých slepic, které se rozhodly, že své exkrementy nedají zadarmo. Takže abych ty vzácné živiny nenechala jen tak vyplavit, přikryla jsem záhon kartony, a pod nimi bude půda ještě celkem sypká.
Proti - logicky hovoří fakt, že záhon je plný nerozložených slepičinců...

Bojový plán 2:
Založím růže do kompostu. Náš kompost je ovšem tak trochu ostuda zahradnického řemesla. Hlavně když jsem viděla zahradu prince Charlese s pěti stupňovým kompostem, zapýřila jsem se studem a rozpaky.
My máme spíš takovou jako... hromadu. Vloni ji muž obložil celkem sympatickým bedněním z prken, čímž si vysloužil mou nehynoucí náklonnost a obdiv.
V kompostu je spousta zajímavých věcí a bude asi jako víno, protože si dává na čas. Musím najít a zprovoznit vidle a kompostovou anarchii pořádně zpřeházet a vytvořit tak prostředí pro růže snesitelné, kam je s nadějí a staženým srdcem opatrně založím.
Proti - musím uklidit bordel po moštování, který můj muž vykydl před kompost se slovy, že to přeci musíme dát slípkám, které potřebují vitamíny, najít a zprovoznit vidle a kompostovou anarchii konečně zpřeházet a vytvořit tak prostředí pro růže snesitelné, kam je s nadějí a staženým srdcem opatrně založím.

Bojový plán 3:
Prostě je zasadím, protože ta země ještě nemůže být tak strašně zmrzlá a už mi prošly i větší kraviny... Bojovému plánu č.3 říkám tzv. utěšitelský, protože se utěšuju tím, že to tak bude.
Proti - ty ****! Je to zmrzlý!!!!

Nu, budu vás informovat, jak to vlastně nakonec dopadlo :).

Rozmarný podzim

noreply@blogger.com (Levaza) — Sat, 27 Oct 2012 15:24:00 +0000

Podzimní počasí si s námi umí zahrát. Začalo to nevinně.

A skončilo to sněhovou chumelenicí.

Říjnové barvy

noreply@blogger.com (Levaza) — Mon, 01 Oct 2012 18:25:00 +0000

Alden Biesen

Alabastr

Sweet Haze

Alabastr

Heavenly Pink

Podzim, který pomalu vchází do zahrady přináší syté barvy. I růžové květy se chladem sytěji zbarvují.

Saturday show off

noreply@blogger.com (Kachnishte) — Wed, 22 Aug 2012 10:31:00 +0000

Připojte se k nám :)

Bosou nohou ranní rosou...

noreply@blogger.com (Levaza) — Fri, 17 Aug 2012 18:59:00 +0000

Po řadě suchých dní konečně zapršelo. Zahrada se s úlevou nadechla, ale polední slunce ji za chvíli zase vysušilo na troud. Zbyla jen vzpomínka na blyštivé kapky rosy a rozchodníky jako diamanty.

Charles Rennie Macintosh

Rose de Resht a Comte de Chambord

Alchymist - letní střih po odkvětu (léto 2012)

noreply@blogger.com (Kachnishte) — Wed, 15 Aug 2012 19:21:00 +0000

Ano, já vím, že růže jednou kvetoucí už dávno shodily svou růžovou parádu a teď buď pracují na šípkách, a nebo se pomalu připravují na zimu i bez nich, ale za to často s větším přírůstkem nového dřeva.

Tady je stručný postup, jak zapěstovávám 3. rokem jednu poměrně velkou jednou kvetoucí růži na jednom poměrně malém prostoru. A to samotného Kordesova Alchymistu u stařičkého čtvrtkmene jabloně.

Tahle růže nikdy nebyla nesmělou křehkou kráskou. Letos si ale opravdu poctivě plivla pod kořeny a její květy se ke mně skláněly z koruny jabloně a já se dojímala, kdykoli jsem šla okolo krmit slepice. Ale jak to tak se vzácnými věcmi bývá, té největší nádhery pomálu. Co s tím, když Alchymista ukončí podívanou a krásné květy se změní s nehezké oschlé cucky (protože v deštivém létě se mu opravdu po odkvětu čistit nechce)...?

Šparně čistící květy se zaschlými okvětními lístky

Květy se zaschlými okvětními lístky

Základem je ostříhat veškeré špatně očištěné květy. Plesniví a jsou hnusné. Pryč s nimi.

Přidat popisek

Alchymista nás šípky neoblaží, takže další krok je ostříhat větvičky, které zbyly po dobře očištěných květenstvích.

Pak už se začne budovat tvar keře. Velkým silným výhonům, které růže často pouští, se říká kandelábry. Je jen na otázce budoucího tvaru keře, které výhony ponechám, a které musím růži uzmout.

Kandelábr

Kandelábry, které se mi hodí při budování tvaru keře, ohýbám provázkem ke kmeni jabloně nebo ke schovaným opěrným tyčím vespod. Díky ohýbání, čili peggingu, pustí příštím rokem růže z naprosté většiny oček kvetoucí výhony. Tím se snáze dociluje efektu keře kvetoucího po celém povrchu růže, a ne jen kdesi ve výši v koruně stromu.

Ohýbání kandelábru

Ohnuté vyvázané výhony

Nechci ale keř přehustit, takže mnoho kandelábrů stříhám. Na to pozor, tak vitální růže, jako je Alchymista, se tím nedá zastrašit a pustí z místa střihu výhon nový. Je na to třeba pamatovat při jarním řezu ( pokud samozřejmě moc neomrzne, což se mi naštěstí - ťuk, ťuk - ještě nestalo.)

Střih kandelábru při tvarování keře

Finální zarovnání vyčnívajících větviček

Finální výsledkem je celkem sympaticky vyhlížející křovíčko, které nás při každodenním juchání zahradou neohrožuje svými trny na životě a je na něj příjemný pohled. Teď už je řada na přisazeném klematisu, aby nadělal v zelených větvích růže se sklonkem léta parádu.

Výsledný tvar keře s posledními dokvétajícími květy

Všimněte si v levé části obrázku ponechaného vyrůstajícího kandelábru. Až dosáhne požadované délky, bude ohnut vzad, aby byl keř symetricky zahuštěn na obou stranách.

Martin Vissers a jeho růže.

noreply@blogger.com (Levaza) — Thu, 09 Aug 2012 17:22:00 +0000

Asi před rokem pro mne má růžová kamarádka objevila růže, které vyšlechtil Martin Vissers, původem z Belgie.
www.helpmefind.com/gardening/l.php?l=7.18842
Květo, dík za ten tip!
Tři již kvetou v mé zahradě a další tři mám objednané na tento podzim. Všechno jsou to růže poměrně nové, ale již sbírají ocenění na světových výstavách. Myslím, že oprávněně. Seznamte se, prosím...

Sweet Blondie

Midsummersnow

Minerva

Jsem zvědavá, jak se jim u mne bude dařit, zatím si vedou všechy skvěle.
Midsummersnow je přeborník v délce kvetení a ta záplava bílých kvítků na tak malém keříku je fascinující. Je to růže věrná svému jménu.
Minerva i Sweet Blondie, mají oproti Midsummersnow větší květy, ale také dlouho vydrží i v dešti.

Pastella

noreply@blogger.com (Levaza) — Wed, 18 Jul 2012 20:37:00 +0000

Růže jako z porcelánu.

Květy mají měňavou barvu, věrnou svému jménu. Pastelovou, přechází několika odstíny světlých tonů. Jsou trochu drobnější, než třeba u Marietheresie, se kterou se ráda doplňuje, ale sladké! Jemně voní a opakují se v průběhu léta. První zatěžkávací zimu zvládla výborně.

Baronessa

noreply@blogger.com (Levaza) — Wed, 18 Jul 2012 20:25:00 +0000

Dnes jsem se vás rozhodla zahltit růžičkami firmy Tantau.
Baronessa, floribunda s velkými těžkými hrozny květů je úžasně vytrvalá. Mát sytě růžové, nevonící květy, které jsou odolné , stejně jako celá růže, navzdory všem rozmarům počasí.Keřík s pevnými větvemi asi do 3/4metru je jimi obalen. U Tantau prostě umí!

Aspirin Rose

noreply@blogger.com (Levaza) — Wed, 18 Jul 2012 20:21:00 +0000

Firma Tantau prezentuje tuto nádhernou růži jako půdopokryvnou. No nevím, umí vyhodit i skoro metrové výhony do výšky. Klasifikaci ponechme firmě Tantau a užijme si ji, je super. Sladce narůžovělá poupata se rozvíjejí do bílych květů, kterých má tato floribunda spousty po celou sezonu, sotva si stačí dát krátkou pauzu.
Naprosto zdravá přežila i zimy odpovídající zoně 5.

Mariatheresia

noreply@blogger.com (Levaza) — Wed, 18 Jul 2012 20:15:00 +0000

Mariatheresia je spolu s Aspirinou pro mne Tantauovka čílo1. Nezklame.

Asi 80centimetrový keřík je po celou sezonu obalený dlouhotrvajícími hrozny květů. Ty postupně mění barvy od sytě růžové do světlounce vybledlé.

Bailando

noreply@blogger.com (Levaza) — Wed, 18 Jul 2012 20:03:00 +0000

Bailando je floribunda, kterou ve firmě Tantau vyšlechtil Hans-Jürgen Evers.
Úhledný 70-90cm vysoký keřík vydrží všechny rozmary počasí a květy jako by ani nebyly živé. Také moc nevoní, ale jejich dlouhá životnost vám to vynahradí.

Zahrádka "V dolíku, zahrádka levandulová"

noreply@blogger.com (Levaza) — Mon, 09 Jul 2012 19:42:00 +0000

My dvě,co spolu píšeme, máme své zahrádky. Tohle bude o té mojí...

Láska k zahradě se u mne snoubí s láskou k velkým psům. Zdá se vám to neslučitelné? Mě ne. Jen nečekaně velké stádo štěňat mne kdysi vyvedlo ztrochu z rovnováhy. Když se smečka rozběhla do světa, nastal čas zrekonstruovat to, co zbylo po patnácti vlkodávcích. Pamětníci možná vzpomenou na web Levaza.

Dávno již tomu.

Takže zadání pro mé bezesné noci plné plánování zní: Dostatek volného prostoru pro psí probíhačky a spousta růží, levandulí a dalšího kvítí, co se rádo s růžemi snoubí. Už pár let se snažím a snad se mi to daří vytvořit venkovskou zahrádku, ve které se nám dvounožcům s našimi psími kamarády bude spolu dobře žít.

Při svém pátrání po vhodných rostlinách jsem narazila na Dresliny Krásné růže. A jsem ztracená. Původně jsem chtěla jen pár růžiček jako doplněk k mé levadulové závislosti a ejhle. Je jich již dobře stovka a jistě to není konec. Stále mne láká objevovat nové, odolné, voňavé...

Když se řekne růže, levandule, šalvěje...každý si asi představí slunnou skoro středozemskou zahradu. Omyl . Moje zahrada se nachází v údolí, orientovaná je na severozápadním svahu, na pokraji Brdských vrchů. Je poměrně prostorná, s množstvím vzrostlých stromů. Partie mezi stromy dávají prostor trávníku na psí probíhačky, slunná místa patří růžím a voňavému bejlí. Přežívají jen silní jedinci, v údolí je v podstatě mrazová kotlina. To mne přivedlo k lásce k historickým růžím, které zimu i přistínění zvládají na jedničku.

Zahrádka "Na kopečku"

noreply@blogger.com (Kachnishte) — Thu, 28 Jun 2012 13:27:00 +0000

My dvě,co spolu píšeme, máme své zahrádky. Tohle bude o té mojí...

Len, heřmánek, Echinacea Purpurea Alba a růže Artemis a Mariatheresia

Miluju britské zahradnické pořady. Je to studnice zahradnických moudrostí, které u nás zmizely s 1. republikou. Opravdu! Mám českou knížku o růžích z roku 1923 a je tam nádherné loubí s ramblerem, pod kterým sedí dáma v halence se stojáčkem a v ohromném kobouku. Já jsem donedávna vůbec netušila, že jsou jiné růže než čajohybridy, a představa, že růže leze po stromě, mi seděla tak do filmu Stanleyeho Kubricka. Pak ale Levaza objevila Kráslé růže a paní Dreslu a já byla... ztracená!

Alchymist v jabloni

Mám malou zahrádku. Malou jako dlaň. Důvěrně jí říkám "Bristká nudle" a jsem s ní spokojená. Není v ní místo na trávník a dobře nám tak. Moc se mi líbí styl "všude záhon, vprostřed cesta" a syn se vylítá na latifundiích luk hned za plotem. Je to prostě mě výzva vytvořit krásnou zahradu na tak malém prostoru...

Lilie Elodie a Chianti, levandule, petrželka a koriandr, růže Mariatheresia, Artemis a Alden Biesen

Chodí za mnou kamarádka a říká mi : "Mně prostě připadá, že tam toho máš moc..." A já si o tom myslím své a směju se jí, že okopává záhony. Já mulčuju. A sázím nahusto. Termín "zapojený záhon" prostě beru opravdu doslova. A dobře mi tak.

Alchymist, kopr, měsíček a brutnák

A jaké tedy vlastně jsou moje zahradnické zásady? Tak asi že:

Nevěřím na škatulkování. Myslím si, že to může fungovat někde u veskovského sídla v Sussexu, ale ne v nudli na kopečku. Takže bylinky, růže, okrasné trvalky (těch moc nemám) i jahody a zeleninu, všechno mám smíchané v záhonech a dělené podle barev, ne podle užitku.

Bailando, kohoutek věncový, heuchera Ginger Spice a jahody

Není kytka, aby na něco nebyla. Bylinky mě baví a mám jich hodně. A ty, co neléčí tělo, léčí duši krásou a vůní.

Růže Ginger Syllabub, lilie Laksmi, měsíček a mák

Jak řekl William Robinson - holá hlína je hřbitov zahrady. Takže kde není zamulčováno, tam roste alespoň heřmánek, protože toho není nikdy dost.

Ascot, heřmánek a len

Růže nestříkám. Chci se to naučit bez toho. A ty, kterým to nepůjde, ty nebudu pěstovat.

Bailando, kohoutek věncový a pomněnky

I čistě užitkové věci by měly být krásné. No ne?

Fialově kvetoucí hrášek na proutěné opoře zakončené kamenem

A myslím, že to zatim stačí... :)

General Štefánik? Ne... možná Reine des Violettes...

noreply@blogger.com (Kachnishte) — Fri, 15 Jun 2012 07:23:00 +0000

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hybrid Perpetual? Jednou kvetoucí Výška Šířka (- dle HMF) - alespoň ty naše - cca 150 cm - cca 150-180 cm (má silné rozvalovací tendence)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Původ

- vlastně neznámý...
HMF tvrdí, že se jedná o sport ´Général Jacqueminot´ (hybrid perpetual, Roussel, 1853) objevený Janem Böhmem (Czechoslovakia (former), 1931) .
Další info zase tvrdí, že je to růže totožná s 'Reine des Violettes' , ale tomu tak také není.

Pátrání po pravdě dále pokračuje, naše růžová detektivní kancelář vás bude průběžně informovat.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5 největších omylů o historických růžích

noreply@blogger.com (Kachnishte) — Mon, 11 Jun 2012 15:28:00 +0000

Každý, kdo pěstuje historické růže, jednou dospěje ke dni, kdy napíše tento článek... Nebo takhle. Skoro každý. Ale každého to alespoň jednou napadne...


Cardinal Richelieu

Koupila jsem si časopis. Byl pěkný, barevný a raději nejmenovaný. Na obálce byl oblouk porostlý růžemi, jistě tedy chápete, že jsem si ho nemohla nekoupit. A pak jsem ho dychtivě přinesla domů, přečetla, roztrhala a vyhodila. Naštvaně. Už jsem taková.

A já se ptám - když už vydáváte zahrádkářský časopis, který si kupují i lidé, jejichž zahrádka zahrnuje víc než dva květníky hlíny po dědovi, proč tam píše blbiny a bludy? Coby superhrninka v přiléhavé kombinéze s emblémem růže na hrudi já napravím tu křivdu! (Slyšíte tu dramatickou hudbu?...)

1. Historické růže kvetou jen jednou.

Vážně? Tak tím je třeba začít. Nejprve trocha dějepisu. Za "historické" jsou považovány všechny růže uvedené na trh do roku 1867, kdy byl na trh uveden první čajohybrid La France, a tím byla odstartována éra tzv. moderních růží. To je fakt.
Do té doby se ale pěstovaly jak růže jednou kvetoucí - Galiky, Alby, Damašské růže, Stolístky,... tak růže OPAKUJÍCÍ - především Portlandky a Bourbonky. Pravda, nejsou to růže "flusající" (hahaha, trocha růžového humoru ještě nikoho nezabila. "Růže flusající" je odvozeno z anglického "blooms in flushes through the seanson" - tedy kvete ve vlnách po celou sezónu), ale remontující. To znamená, že po prvním silném kvetení zakvetou slaběji ještě jednou v polovině léta. Takže DVAKRÁT, ne jednou. HA!

2. Historické růže jsou náchylné k nemocem

Opět si dovolím nesouhlasit. Většina historických růží, které s Levazou pěstujeme, patří k tomu nejzdravějšímu a nejodolnějšímu, co náš růžový arzenál zahranuje. Naopak, ještě do doby poměrně nedávné platilo, že čím je růže "modernější", tím náchylnější k nemocem. Změnu přinesl až přelom 20. a 21. století, když po éře okopaných čajobhybridů nasáklých jak Spolana Neratovice, přišel návrat k přírodnímu stylu pěstování a požadavek moderních růží, které jsou zdravé a prosperující i bez toho věčného chemického kropení. Pokud dáte na stejný záhon galiku a čajovku z poloviny 20. století, že nevíte, která chytne všechny houbové choroby z okolí a ještě si 2-3 vymyslí? Bingo. Čajovka.

Jasně, samozřejmě že neplatí u všech historických heslo "radši smrt než padlí". Takové Bourbonky nebo Hybridy Perpetual už jsou náchylnější kočky a pokud nemají dobré podmínky, odmění se rzí a černou skvrnitostí.

3. Historické růže jsou náročné na pěstování

Jak které. Zpravidla platí, že růže rostou podle podmínek, které jim vytvoříte. Některým se musí hodně podstrojovat, hopsat, hnojit, plít, mulčovat, a stejně chodíte na jaře okolo a mumláte "...já tě vykopu a vyhodim a bude pokoj, ty neroste jeden mizerná". A některé jen zahrabete do země a nemusíte hnout prstem.

Osobně zatím nemám dobré zkušenosti s Hybridy Perpetual. Já i Levaza pěstujeme Souvenir de Willim Wood a Souvenir du Dr. Jamain. Podstrojujeme, hopsáme, večerníčky povídáme, a stejně pak nespokojeně mumláme. Jsou to nerosti. Říká se, že růži lze soudit až po 3 letech na stanovišti. Wooda jsem letos po 3 letech nekvetení a držkování přesadila na lepší místo o kousek vedle, pohrozila mu vybydlením na kompost a krutým rozsekáním tupým rýčem a hups, už má poupě. Jamain 3. rok na stanovišti sice poupě nemá, ale vyhnal celkem solidní výhon, kterým jako by mi chtěl říct "Počkej děvče, ještě ti ukážu, co je ve starém dědkovi". Tak čekám...

4. Historické růže jsou "historické" proto, že občas ještě rostou někde v zámeckém parku, ale normálně už je neseženete

Tak hele, teď Levaza koupila Mme Isaac Pereire v normálním malinkém vesnickém zahradnictví a já od ní vysockovala řízek, takže mi tady nevěšte bulíky na nos... Jasně, jsou růže, které se velmi špatně shání, ale těm se říká "špeky". A než se dostanete do stádia shánění "špeků", je spousta dostupných skvělých historických růží, které koupíte opravdu leckde. Už i v Čechách a za to Bože díky!

Když už se ale později dostanete do stádia shánění "špeků" (to není marihuanová hantýrka, i když o kytku tu jde taky...), tak to už máte diagnózu a stává se z vás "nadšenec". Vítejte,bratři a sestry! Ten zápal a pídění se a googlení a shánění a toužení a áchání a pak ten pocit, když si ji konečně nesete domů a zasadíte ji a zalijete a přisypete hnojíčkem a zastříknete Wuxálkem (jen maličko, aby se dobře chytla, než udělá pořádné vláskové kořínky) a pak ji hladíte po lístkách a trošku u toho slintáte a ona pak poprvé zakvete a vy vedle ní sedíte ještě večer pod dekou a koukáte a čicháte a nenápadně naznačujete rodině, že si dneska ustelete tady pod tím kakostem a ... - to je panečku pocit!

5. Historické růže nejsou tak krásné jako moderní růže, proto se taky přestaly pěstovat

Tak A to je právě omyl ze všech největší. Krása a schopnost vnímat ji, to není věc přirozená, ač si to většina lidí asi myslí. Lidé se učí celý život rozlišovat to, co je považováno za krásné, a co nikoli ... V Británii, která je dnes růžařskou Mekkou (ať už se vám to líbí nebo ne), David Austin křížil moderní čajohybridy s historickými růžemi, aby dostal růže, které jsou opakovaně kvetoucí a barevně obsáhlé jako moderní růže, ale krásné jako růže staré. Slyšíte dobře - krásné jako historické růže! The Royal National Rose Society musela kvůli brutálnímu odlivu členů (a peněz z jejich členských příspěvků) kompletně zrenovovat celý svůj růžový park a zastaralé čajovky nahradit moderní výsadbou především anglických růží v zapojených záhonech. Tak já vám tedy nevím... :)

Venusta Pendula

noreply@blogger.com (Levaza) — Sat, 09 Jun 2012 20:43:00 +0000

Venusta Pendula

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rambler Jednou kvetoucí Výška Šířka - 300-500cm
!!!!! Blogu blázní formátování a píše jiná čísla, než chci. Takže veškerá číselné údaje zde jsou hovadiny. Až se uklidní, samozřejmě opravím!!!!
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Původ

- její původ není zcela jasný, objevila se už před rokem 1928

Na trh byla uvedena v Německu W. Kordes' Söhne (Retail) v roce 1928 jako 'Venusta Pendula'.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Venusta Pendula

Vždycky jsem si přála mít v zahradě rambler šplhající do stromu. Prohlížela jsem zahraniční weby plné krásných starých popínavek. Ale nebydlím na anglickém venkově. Naše poněkud drsnější podmínky mi už spoustu představ vzaly. Že by marný sen Šípkové Růženky?

Tahle kráska mi ale nakonec můj sen sen splnila. Venusta Pendula je opravdu mrazuvzdorný rambler (zóna 4b!), který se během pár let směle vyšplhá do koruny stromu. Je tolerantní k stínu, takže se nebojte mladou rostlinku směle vrazit přímu ko kmeni vzrostlého stromu, poradí si a za chvíli už na vás kouká svrchu.

V dolince roste už třetím rokem a tyto zimy ji dokonale prověřily. Kombinace narůžovělých poupat s bílými květy ve větvých staré švestky je prostě nádherná!

Alchymista míchá barvy

noreply@blogger.com (Levaza) — Tue, 05 Jun 2012 21:03:00 +0000

Alchymista už zase míchá barvy!

Je dokonale věrný svému jménu. Tolik odstínů, to se snad u žádné další růže nevidí.
Vzhledem k tomu, že oranžové růže patří k choulostivějším na mráz, velmi mile letos překvapil. Tuto drsnou zimu u mnev mrazovém údolíčku i u Kachnishte na kopci přestál na výbornou.

Alchymist

Jen jednou...

noreply@blogger.com (Levaza) — Tue, 05 Jun 2012 20:36:00 +0000

Cardinal Richelieu

Rozkvétají galiky. Pyšní se spoustou poupat, která se brzy promění v záplavu květů. Ta se ale v průběhu sezony už neopakuje. Ale ta nádhera! Užijme si to.

Charles de Mills

Cardinal Richelieu